Hry v Riu měly vady na kráse, ale také velké hrdiny. Největší senzací prý byly Češky

- LOH 2016 autor: knp

První olympijské hry na jihoamerickém kontinentu dospěly do finále a brazilští hostitelé si mohou oddechnout. Úkol, o jehož splnění panovaly značné pochybnosti, nakonec zvládli, i když s několika vadami na kráse. Na ty se brzy zapomene, naopak do historie se natrvalo zapíšou další velké postavy světového sportu.

Závod triatlonistů se scenérií Ria

Závod triatlonistů se scenérií Ria,zdroj: Profimedia.cz

Sportovní svátek v Riu de Janeiro nebyl bez chyb. Tribuny často zely prázdnotou, v zemi zmítané hospodářskou a politickou krizí se mnoha lidem nechtělo utrácet za vstupenky. A když už Brazilci hlediště zaplnili, často porušovali nepsaná etická pravidla sportu, viděli jen své hvězdy a soupeři se od nich žádné úcty nedočkali.

Organizaci občas zachvátil zmatek, autobusy nejezdily tak, jak měly, olympijská vesnice byla ušitá horkou jehlou, sportovci si stěžovali na jídlo, voda v zátoce dál páchla a ta v bazénech zezelenala. Ale sportoviště se nakonec podařilo dokončit včas, obavy z teroristických útoků se nenaplnily, komáři roznášející vir zika neútočili a ani s vysokou mírou kriminality to nebylo tak zlé. Nejsledovanější případ přepadení si američtí plavci bohapustě vymysleli.

Na hry v Riu však víc než kdy jindy padl stín dopingu. Kvůli němu byli už předem z her vyloučeni ruští atleti, dalším jejich krajanům byl start umožněn až na základě rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže. Už v průběhu her byli přistiženi další dopingoví hříšníci, mezi nimi i bronzoví medailisté – kyrgyzský vzpěrač Izzat Artykov a moldavský kanoista Serghei Tarnovschi.

Medaili bralo celkem 87 zemí

Je velmi pravděpodobné, že se dodatečně objeví další případy a medaile budou měnit majitele. Množící se prohřešky i často protichůdná stanoviska jednotlivých organizací vyvolávají nutnost reformy celého systému boje s dopingem.

Nejúspěšnější výpravu na hrách měly opět Spojené státy. Na 2. místo se však dostali Britové, kteří ještě teď těží z boomu spojeného s hostitelskou rolí Londýna. V Riu získali dokonce víc medailí než před 4 lety doma, což se ještě nikomu z pořadatelů her nepodařilo. Hodně zlata ubylo Číně, hlavně v plavání, gymnastice a badmintonu, zvlášť ve srovnání s hrami v Pekingu, a také Rusku, jemuž citelně chyběli vyloučení atleti.

Alespoň 1 cenný kov si odváží 87 zemí. O rostoucí světové konkurenci svědčí vůbec 1. zlaté medaile pro sportovce z Vietnamu, Bahrajnu, Portorika, Tádžikistánu, Jordánska, Fidži a Kosova, které bylo na hrách nováčkem. Češi sice získali 10 medailí jako v Londýně, ale jen ta judisty Lukáše Krpálka má zlatý lesk, což v hodnocení zemí znamenalo sestup z 19. na 43. místo.

Americký plavec Michael Phelps se sice před 4 lety v Londýně loučil, ale v Riu se vrátil do olympijského bazénu ještě silnější. K 18 zlatým medailím přidal dalších 5, k tomu 1 stříbro a z pozice nejúspěšnějšího olympionika všech dob bude sotva kdy sesazen. Podobně suverénní byla v Riu Phelpsova teprve 19letá krajanka Katie Ledecká, když z vody vylovila 4 zlaté a 1 stříbrnou medaili.

Mezi velkými postavami her je i 58letý Brit

Jamajčan Usain Bolt neměl letos tak oslnivou sezonu a před hrami se ozývaly hlasy, že by jeho sprinterská nadvláda mohla skončit. Na olympijský vrchol se však připravil opět dokonale, už potřetí slavil zlatý medailový hattrick, a to snad s ještě větší převahou než v minulosti. Stejně neporazitelný je britský vytrvalec Mo Farah, který vyhrál oba závody, stejně jako v Londýně, stejně jako na MS v Moskvě a Pekingu. Nezastaví ho nic, ani pád na desítce, zvedne se a stejně vyhraje.

Podobný obdiv zaslouží nejstarší olympijský vítěz, 58letý britský jezdec Nick Skelton, který vyhrál parkúr 16 let poté, co mu 2 zlomené krční obratle málem ukončily nejen kariéru, ale i život.

Znovu padaly světové rekordy, a to i takové, které byly považovány za nedotknutelné. Jihoafrický čtvrtkař Wayde van Niekerk překonal o 15 setin čas Američana Michaela Johnsona, jemuž se od roku 1999 nikdo ani nepřiblížil. Rekord v běhu žen na 10 000 metrů vydržel dokonce 23 let, než z něj Almaz Ayanová z Etiopie ukrojila téměř čtvrt minuty. Celkem se hranice lidských možností posouvaly v 19 případech, 7x se o to postarali plavci, 4x vzpěrači a atleti, 3x cyklisté a jednou korejský lukostřelec.

Největší zklamání? Také prohra po 12 letech

Ani o překvapení nebyla nouze. V Riu zcela propadly světové tenisové jedničky. Srb Novak Djokovič i Američanka Serena Williamsová kurty opouštěli dřív, než turnaj pořádně začal. Sestry Williamsovy, které měly hrát o 4. zlato, skončily hned v úvodu zásluhou českého páru Lucie Šafářová, Barbora Strýcová, což byla podle amerického tisku vůbec největší senzace her. Pro zlato ve dvouhře si nakonec došla Mónica Puigová z Portorika, až 34. hráčka světového žebříčku.

Singapurský plavec Joseph Schooling dokázal porazit Phelpse na jeho nejoblíbenější trati 100 metrů motýlek. Americké fotbalistky, které byly na olympiádě pokaždé ve finále a 4x zvítězily, se loučily už ve čtvrtfinále po penaltovém rozstřelu se Švédkami. Japonská zápasnice Saori Jošidaová neprohrála od Atén, má 3 zlaté a 13x se stala mistryní světa, ale v Riu brala jen stříbro.

Brazilci se v domácím prostředí chtěli ukázat v co nejlepším světle. Angažovali spoustu zahraničních expertů, kteří jim měli pomoci na vrchol. Výsledkem bylo 7 zlatých medailí a 13. místo v hodnocení zemí, ale zdaleka ne všechno se povedlo. Například volejbalistky, které kralovaly na 2 předchozích olympiádách, doma prohrály už ve čtvrtfinále s Čínou.

Zlato, o které Brazilci stáli nejvíc, to fotbalové, jež jim dosud unikalo, však Neymar a spol. po rozpačitém začátku na Maracaná přece jen vydřeli. Takže si mohli říkat spolu s pořadateli: Konec dobrý, všechno dobré…

Tagy: Olympiáda v Rio de Janeiro

Zdroje: ČTK